Boží mlýny melou pomalu. Tuze pomalu!

6. říjen 2009 | 09.46 |

Jsem vytočená, tlak mám jako papiňák a ruce se mi vzteky klepou tak, že bych v minutě mohla v pekárně sypat rohlíky mákem. A byla bych nejlepší!

Onehdá jsem se vám svěřila s tím, že jsem údajně dlužník. Včera jsem měla ve schránce dopis. Dopis zaslaný obyčejně, ne doporučeně. Podotýkám PRVNÍ dopis! Dopis, ve kterém mi Celostátní vymáhací centrum se sídlem v Praze dává na vědomí, že

"vzhledem k tomu, že nedošlo z vaší strany k žádné úhradě, uzavřeme váš případ s návrhem na právní řešení"

Včera jsem bublala, žbrblala, až jsem kvůli tomu vystartovala i na chudáka Katku. V dopise je i telefonní číslo. Včera jsem byla tak vzteklá, že jsem telefonovat odmítla. Tudíž jsem do oné firmy volala právě před chvílí. A opět zuřím!

Slečna či mladá paní na druhém konci telefonu byla jako flašinet. Neustále mlela svoji. Připadala jsem si, jako když mluvím s debilem!

"Dobrý den, mladá paní, včera mi přišel dopis, kde mě rozzuřila hned první věta! Že nedošlo k žádné úhradě z mé strany?! A jak by mohlo! Za prvé jsem nic neobjednávala, za druhé jsem NIC neobdržela a za třetí jsem až do telefonátu vaší kolegyně netušila, že údajně někde něco dlužím! I kdybych nakrásně chtěla údajný dluh uhradit, KAM?! Teprve dnes vidím poprvé v životě ono číslo účtu! Můžete mi k tomu něco říct?!"

"Ano. Upozorňuji vás, že náš hovor je monitorován. Řekněte mi referenční číslo. Je v pravo nahoře."

"872761"

"Ano. Ještě mi řekněte jméno a adresu." ... V tuhle chvíli už jsem na židli opět vzteky nadskakovala, ale jelikož naproti u stolu sedí kolegyně a celý rozhovor na moji žádost poslouchala, krotila jsem se a mladé paní vše řekla.

"Ano. Mám tady, že našemu klientovi International Masters Publishers dlužíte  částku 599,- Kč. Objednala jste si zásilku, kterou jste obdržela a neuhradila. Dalších 500,- Kč jsou náklady na vymáhání."

"Mladá paní", to už jsem opět chytla točky, "NIC jsem si u nikoho neobjednala, NIC mi nepřišlo, tak nevidím důvod, proč bych měla někomu něco platit! A i kdybych chtěla, dodnes jsem nevěděla KAM! A já nechci, neb nemám PROČ! Máte doklad o tom, že jsem něco přebírala?!"

"Zásilky vám byly zasílány do schránky. Ne doporučeně. A když vám nic nepřišlo, proč jste to teda nereklamovala?"

Tahle věta mě málem odrovnala! Kocourkov hadr. Po téhle větě se o mě pokoušel infarkt a na chviličku jsem zaváhala, jestli jsem idiot já či ona mladá paní.

"Prosím?! To si děláte legraci! Proč bych reklamovala něco, co jsem si neobjednala?! Proč bych reklamovala, že mi NĚCO nepřišlo, když mi to ani přijít nemělo?! Posloucháte se?!"

"No, a podala jste trestní oznámení?"

"Ne. Ale udělám to hned dnes!"

"Ano. Takže mi ještě dnes odfaxujete trestní oznámení?", mladá paní se USMÍVALA! A já zuřila!

"Jak to mám vědět?! Jak mám vědět kdy, když na tu policii půjdu až odpoledne!"

Ilonka - kolegyně na mě chudinka jen zírala a bylo vidět, že váhá, jestli nemá přiskočit s mokrým hadrem. Tudíž jsem hovor ukončila.

"Nashledanou!"

Mám jít fakt na policii?! Nechci. Ale na druhou stranu, sakra, kde to jsme?! Proč bych měla platit?! Dovedete si představit, kolika lidem to ta firma třeba takhle posílá a kolik lidí slabší povahy jim ty peníze raději pošle?! ... I já na chviličku zaváhala a ve slabé chvilce, jsem si řekla - zaplatím, ať mám klid. Ale proč?! Příště už může jít o podstatně vyšší částku! Zaplatím i pak?!

P.S. Upozorňuji případné rýpaly, že jsem vše psala jedním dechem a už to po sobě ani nečtu. Za prvé jsem v práci a za druhé ještě teď děsně vytočená.

P.S. II. Toho 11. září šlo o částku 990,- Kč a dnes už o 1.199,-

Moje výplata za měsíc září činí 0,- Kč... To jen tak- pro úsměv od ucha k uchu.


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář