Sníh, sníh, a zase jen sníh - aktualizace

16. březen 2010 | 12.55 |

Od včera tu opět napadlo dobrých 69/2 centimetrů nového sněhu. Děs běs. A padá. Poletuje. I teď. A každá vločka má pusu od ucha k uchu. Normálně se baví na náš účet.

Ráno jsem se k autu prohrabávala jako krtek. Uvažovala jsem, že se vrátím pro foťák, ale absolvovat vrt závějemi pak ještě jednou? Mám vás ráda, ale fakt jsem to vzdala.

Ve škole blázinec. Stále a pořád.

Na oběd do školní jídelny chodí i zaměstnanci městského úřadu. Nejen ti kancelářští. Ale i tací, kteří například kočírují traktor s pluhem.

01"Pojď, Láďo, hodíme ho na bok!", spiklenecky jsem dnes mrkla na školníka, když jsme míjeli našikmo zaparkovaný traktor. Polovinou svého těla stál na vysoké závěji a druhou na pevné asfaltce. Ona poloha k téhle lumpárně vysloveně vyzývala!

Láďa se jen smál. Došli jsme do jídelny, kde řidič právě dojídal polévku. "Tak jsme vám to, Aleši, chtěli hodit na bok", mrkla jsem na něho, "ale Láďa má prd sílu."

"To byste nedali", usmál se Aleš. Ale v jeho hlase bylo slyšet zaváhání.

Láďa je Střelec jako já. Nad talířem jsme kuli pikle patřičně hlasitě. "Koukej sníst všechno. Pořádně se do toho opřem a to by bylo, aby nebylo!", fandil mi školník. Jím totiž jako vrabec.

"Jo, jo. Jen blbni. Až se pak někde ve městě opravdu na bok převrátí, bude to na nás dva", smála jsem a otočila se směrem k Alešovi.

Aleš byl fuč! Oběd do sebe doslova naházel a raději rychle odfrčel.

Zítra, zítra si beru rukavice!  egmrká okem



Medvěd pravil, že u nich po sněhu ani památky.

er  Tohle jsou fotky cca 15 minut staré...

P1010107

P1010108

P1010106



Zpět na hlavní stranu blogu