Vnitřní hlas

1. březen 2005 | 02.02 |
› 

Vnitřní hlas nemluví slovy, ale jazykem srdce, jazykem beze slov. Je jako orákulum, které říká vždy jen pravdu. Kdyby měl tvář, vypadala by jako tvář uprostřed této karty: bdělá, pozorná, a schopná přijmout jak temnotu, tak světlo, jež symbolizují dvě ruce držící krystal. Krystal sám symnbolizuje jasnost, přicházející po přesažení všech protikladů. Vnitřní hlas může být i hravý - potápí se hluboko do emocí, a pak se znova objevuje a vznáší do oblak jako dva delfíni tančící ve vodách života. Měsíční korunou spojený s kosmem, zelenými lístky na kimonu se zemí.

Někdy se nám zdá, že slyšíme příliš mnoho hlasů najednou a každý z nich se nás snaží ovlivnit. Zmatek, který v těcho situacích zažíváme nám připomíná, abychom ve svém nitru vyhledali ticho a svůj střed. Jen tak můžeme uslyšet svou pravdu.

Jestliže jsi nalezl pravdu uvnitř sebe, není již v této existenci nic, co bys ještě mohla nalézt. Pravda teď přichází tvým prostřednictvím. Když otevřeš oči, otevírá své oči i pravda. Když zavřeš oči, zavře je i pravda sama. V tom je nesmírná meditace. Když jednou pochopíš, ten trik, nemusíš už nic dělat; ať děláš cokoliv, dělá to pravda; jsi potichu a je to pravda, kdo je potichu. Je to jedna z nejjednodušších meditačních technik. Pomalu, velmi pomalu se podle tohoto jednoduchého receptu všechno usadí, a pak už žádné techniky není potřeba.

Až se uzdravíš, odhodíš meditaci, odhodíš léky. Pak budeš žít jako pravda - zářivá, živoucí, spokojená, blažená, píseň sobě samé. Celý tvůj život se stane modlitbou beze slov, modlitbou samou, milostí, krásou, jež nenáleží tomuto pozemskému světu, paprskem světla odjinud ozařujícím náš temný svět.

Zpět na hlavní stranu blogu