Milenci

1. březen 2005 | 06.06 |
› 

Láskou nazýváme ve skutečnosti celé spektrum vztahů mezi nebem a zemí. Na té nejpozemštější úrovni je láskou sexuální přitažlivost. Tady se mnoho z nás zasekne, protože naše podmíněnost zatížila naší sexualitu všemi druhy očekávání a potlačování. Ve skutečnosti je největším "problémem" naší sexuální lásky to, že nevydrží moc dlouho. Tepve tehdy, když jsme schopni tento fakt přijmout, ji můžeme skutečně oslavovat takovou, jaká je - uvítat ji, když je tady, a s vděčností se s ní rozloučit, když odejde. S tím, jak budeme dozrávat, můžeme začít ochutnávat lásku, která je za sexualitou a která respektuje jedinečnost toho druhého. Začneme chápat, že nám náš partner často složí jako zrcadlo, odrážející nepoznané aspekty našeho hlubšího já, a tak nám pomáhá stát se celistvými. Taková láska je založena na svobodě - ne na očekávání nebo potřebě. Její křídla nás nesou stále výš, k univerzální lásce, která vnímá vše jako jediný celek.

Všimněte si těchto tří věcí: nejnižší, fyzická láska je sex, nejjemnější láskou je soucit. Sex je níž než láska, soucit je výš než láska, láska je přesně uprostřed. Co je láska, ví jen málokdo. Devadesát devět procent lidí si myslí, že láska je sexualita - není. Sexualita je velmi zvířecí; zajisté v sobě skrývá potenciál v lásku vyrůst, ale není to skutečná láska, pouze potenciální. Když se staneš vědomým a bdělým, meditativním, může být sex proměněn v lásku. Dosáhne-li tvoje meditativnost totálnosti, absolutna, může být láska proměněna v soucit. Sex je semenem, láska květinou, soucit vůní. Buddha definoval soucit jako "láska plus meditace". Když tvá láska není jen touhou po druhém, když tvá láska není jen potřebou, když tvá láska je sdílná, když tvá láska není žebrácká, královská, když tvá láska nic nežádá a chce jen dávat - dávat pro pouhou radost z dávání - přidej k ní meditaci a uvolní se čistá vůně. To je soucit. A soucit je ten nejvyšší jev.

Zpět na hlavní stranu blogu