Hmota: Outsider

10. březen 2005 | 00.00 |
› 

Malé dítě stojí na tomto obrázku za branou a dívá se za ni. Je tak malé a tak pevně přesvědčené, že se tudy nedá projít, že si ani nevšimlo odemčeného zámku; bránu stačí jen otevřít.

Kdykoli si připadáme "vynecháni", nebo vyloučeni, začínáme se cítit jako malé, bezbranné dítě. Není na tom nic zvláštního, neboť tyto pocity jsou hluboce zakořeněné v našich zkušenostech z dětství. Problém je v tom, že právě proto, že jsou tak hluboce zakořeněné, odehrávají se v našem životě znovu a znovu jako kazeta. Nyní máš příležitost tu kazetu zastavit, přestat se trýznit myšlenkami, že nějak nejsi "dost dobrá" k tomu, aby tě druzí přijali a vzali mezi sebe. Uvědom si kořeny těchto pocitů v minulosti a pusť se staré bolesti. Uvidíš pak zcela jasně, jak můžeš otevřít bránu a vstoupit do toho, čím se tolik toužíš stát.

Připadáš si tedy jako outsider. To je dobře. Je to přechodné období. Musíš být bdělá a nepropadnout zoufalství a bolesti. Kdo Tě utěší, když už tady ani Bůh není? Nepotřebuješ žádnou útěchu. Z toho už lidstvo vyrostlo. Buď žena, buď muž a postav se na vlastní nohy.

Jediný způsob, jak se spojit s existencí, je jít dovnitř, protože tam, ve svém středu jsi s ní ve spojení vždy. Byla jsi fyzicky odpojena od své matky. To odpojení bylo naprosto nezbytné, aby ses mohla stát sama sebou. Ale od univerza odpojená nejsi. Tvoje spojení s univerzem spočívá ve vědomí. Nemůžeš jej vidět, takže je nutné jít s velkým uvědoměním, pozorností a svědectím hluboko dovnitř, tam to spojení najdeš. Buddha je tvým spojením!

Zpět na hlavní stranu blogu