Hmota: Trpělivost

10. březen 2005 | 02.02 |
› 

Někdy nám nezbývá nic jiného, než čekat. Semeno bylo zasazeno do země, dítě roste v lůně, ústřice obaluje zrno písku a přeměňuje ho v perlu.

Tato karta nám připomíná, že máme být bdělí, trpěliví a vyčkávat. Přesně to také dělá žena na obrázku. Spokojeně, bez jediného náznaku úzkosti, jednoduše čeká. Zůstává trpělivá v průběhu všech fází měsíce, měnících se jí nad hlavou, je tak sladěna s rytmy měsíce, že se téměř staly jedním. Ví, že nyní je čas být pasívní a nechat přírodu vykonat svoje dílo. Není však ospalá ani netečná; ví, že je čas připravit se na něco důležitého. Je to období, plné tajemna, podobně jako hodiny těsně před úsvitem. Doba, kdy jediné, co můžeme dělat je čekat.

Zapomněli jsme, jak čekat; čekání je téměř opuštěný prostor. Přitom je to náš nejvzácnější poklad - umět počkat na správný okamžik. Celá existence čeká na pravou chvíli. I stromy to vědí - kdy je čas vykvést a kdy je čas vzdát se všeho listí a stát nahý proti obloze. Ve své nahotě jsou stále krásné a s bezmeznou důvěrou, že staré odešlo a nové brzy přijde, čekají, až jim naroste nové listoví. Zapomněli jsme čekat, všechno chceme hned, ve spěchu. To je pro lidstvo velká ztráta.

V tichosti a očekávání uvnitř tebe cosi vyrůstá - tvoje ryzí bytost. A jednoho dne vyskočí a vzplane, otřese celou tvou osobností; staneš se novým člověkem. Novým člověkem, který ví, co je to obřad, novým člověkem, který zná věčné životní šťávy.

Zpět na hlavní stranu blogu