Eso hmoty: Dospělost

10. březen 2005 | 06.06 |
› 

Postava na kartě ja sama, tichá, a přesto bdělá. Její vnitřní bytost ja naplňována květy, jež nesou jarní svěžest a regeneraci, ať už se nacházejí kdekoli. Vnitřní rozkvět a celistvost, jež cítí, jí umožňují pohyb bez hranic. Může se vydat kterýmkoli směrem - není pro ní rozdílu mezi vnitřkem a vnějškem, a její vyspělost a radost nemůže být ničím vnějším oslabena. Vstoupila do období spojení s vlastním středem a expanze, bílá záře kolem postavy, je její ochranou a světlem. Všechny její životní zkušenosti ji přivedly k tomuto období dokonalosti.

Když jsi vytáhla tuto kartu, věz, že v tobě tento okamžik přináší dar - za dobře vykonanou tvrdou práci. Tvé základy jsou teď pevné a všechen úspěch a štěstí jsou výsledkem toho, co už jsi prožila uvnitř.

Rozdíl nezi stonkem s květem je stejný, jako mezi tebou, když nevíš, že jsi Buddha, a okamžikem, kdy poznáš, že jsi Buddha. Ve skutečnosti ani ničím jiným být nemůžeš. Buddha je plně rozkvetlý, plně otevřený. Jeho lotosy, okvětní lístky dosáhly dokončení...

Být plný jara je samozřejmě mnohem krásnější, než když na lotosové listy dopadá podzimní rosa. To je zase jedna z nejkrásnějších věcí na pohled: když na lotosové listy padá podzimní rosa a září na ranním slunci jako opravdové perly. Samozřejmě je to však chvilkový zážitek. Slunce vychází a podzimní rosa se začíná vypařovat... Tuto dočasnou krásu jistě nelze srovnávat s věčným jarem uvniř tvé bytosti. Když se ohlédneš zpět, jak daleko jen můžeš, vždy tam bylo. Podíváš se dopředu jak daleko jen dohlédneš a budeš překvapena: je to samo tvé bytí. Ať jsi kdekoli, vždy tam bude a květy na tebe nikdy nepřestanou padat. To je duchovní jaro.

Zpět na hlavní stranu blogu