Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky

22. srpen 2009 | 00.00 |

Čtvrtek 13.08.09

V půl sedmé ráno mi k posteli sestra opět přináší škopíček s vodou. Tentokrát jsem to už zvládla. Není mi ještě do zpěvu, ale je mi hodinu od hodiny lépe. V kapačce mám pořád zásoby. Glukózu, antibiotika. Do paže dostávám injekce na ředění krve, do zadku pak proti bolesti.

Vizita. Jsem první na ráně, hned u dveří. Pan doktor Kadlec zůstává zaraženě stát, dívá se na mě a vážným hlasem říká: "Tedy. Dnes jsem hluboce zklamán!" A mně v mozku šrotuje, co jsem vyvedla. Pokračuje tedy: "Bez hadru na čele jste jako Jackson bez klobouku. Už jsem to bral jako vaši "imič", a usmívá se. V tu ránu jsem pochopila, co znamená  za břicho se popadat. Smála jsem se a šíleně to bolelo! ebmrká

Po vizitě se zbavuju cévky. Druhá hadička pryč a já se začínám těšit na oběd. Moje první jídlo od soboty! Mladá holčina odchází domů. Sestřičky převlékají postel. Dozvídám se, s čím leží paní Nová, ta u okna.

Asi v deset je na pokoji sestra Klára. Rázná, ale člověk. "Paní NewOldová, jdu vám povytáhnout drén", sděluje mi a já hlupák si bláhově myslím, že drén je drén. Prdlajs. Jaký je rozdíl mezi drénem u zubaře a drénem na chirurgii? Dnes už to vím přesně. Takových 50 centimetrů!

"Ležte v klidu a natáhněte si nohy. Bude to nepříjemný, ale zvládnout se to dá", konejší mě Klára. Opravdu netuším, co přijde a tak jí věřím. "Tak, a teď se zhluboka, hodně zhluboka nadechněte!" Nadechnu se a... A Klára po-po-táhne. Bolestí mi instinktivně vyhrknou slzy. Takové ty, které opravdu neovlivníte. Bolest trvala jen chviličku. Ale byla řádná. Bylo to jako by mi někdo z těla tahal páteř ven tou dírkou pod pravým prsem.

"Třetí hadička pryč", myslím si naivně. Že se mýlím, poznám ale až zítra, a tak jsem na tom v tuhle chvíli psychicky relativně zase o něco lépe.

Ležím a zkouším si číst. Ale nejde to. Knihu moc dlouho neudržím. A tak konečně zapínám mobil. Naskáče mi spousta smsek, spousta zmeškaných hovorů. Mimo jiných mi do nemocnice psala i Furie a James003, kterým tímto ještě jednou moc děkuju za podporu! ... Na příchozí smsky odpovídám postupně. Moc rychle mi to nejde, ale snažím se.

Mezi psaním chvílemi odpočívám a poslouchám ty osmdesátileté babčinky od vedle. Usmívám se. Dám k dobru jeden jejich dialog, který mi v hlavě utkvěl.

Babčinka č.1: Jé, vy máte kalhotky?!

Babčinka č.2: A proč né. Já je nosím ráda. Nosím je i doma!

K obědu jsem měla vodu s mrkví a hóódně řídkou kaši. Jakou, to nevím dodnes, neb jsem ji ani neochutnala. Tak vábně vypadala. Ale mezi námi, já hlad ani neměla. Tak nějak mě zasytila ona "polévka". egmrká okem

Po obědě k nám na pokoj přivezli další paní. Paní Hodnou. Paní Hodné je osmdesát, ale vůbec na to nevypadá. Je veselá, šmrncovní a pusu má od ucha k uchu. A hlavně, hlavně ji vůbec nezavře. Po zjištění, že se s paní Novou znají, pusu nezavřela ani jedna.

Čtvrteční odpoledne a večer mi je lépe a lépe. Voda na záchodě pořád neteče. Pravidelně dostávám injekci na ředění krve a proti bolesti. Paní Hodná jde zítra na operaci, a tak dostává prášek na spaní. Paní Nová se cítí taky lépe a tak kouká na svoji minitelku. Já? Já beru do ruky mobil a píšu blbiny.

Mimo jiné třeba i to, že na nemocnici je nejlepší skutečnost, že si tu každý může prdět jak chce. Co dím může, přímo musí! efsmích Neb každý doktor se tu ptá: "A co prdíky?"

...pokračování


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky kobliha®pise.cz 22. 08. 2009 - 08:04
RE(2x): Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky newold 22. 08. 2009 - 08:21
RE(3x): Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky kobliha®pise.cz 22. 08. 2009 - 08:28
RE(4x): Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky newold 22. 08. 2009 - 08:37
RE: Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky nena 22. 08. 2009 - 08:16
RE(2x): Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky newold 22. 08. 2009 - 08:22
RE: Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky janewle®pise.cz 22. 08. 2009 - 11:59
RE: Den pátý - Kdo chce kam, pomozme mu zpátky davidhavel®pise.cz 24. 08. 2009 - 17:48