26.07. - 04.08. Cypřiš

26. červen 2006 | 15.43 |
› 

Cypriš - Šťastný a milující

Silný krásný strom, který se podobá zdravému a šťastnému člověku. Má vzácnou povahu, dokáže se těšit ze života a z jeho drobných každodenních radostí. Je to bytost snad za všech okolností spokojená a klidná. Ve společnosti je pro svou slunečnou povahu velmi oblíbená, srší optimismem a humorem. Má ráda přírodu, k jejím velkým koníčkům patří cestování. Cypřiš je člověk vysloveně rodinný, cítí se dobře v harmonickém kruhu svých blízkých. Nesnáší konflikty, takže jim šikovně předchází. "Rodinná diplomacie" je jeho obor. Má svůj vysněný ideál - dožít se vysokého věku milován a milující. Patří mezi ty vzácné jedince, kteří jsou obdarováni snad nejkrásnějším povahových rysem - jsou obětaví a věrní v přátelství. Važte si Cypřišů!
Hrdost, síla Ducha a hlavně charakteru je nejsilnější stránkou lidí narozených pod ochranou těchto stromů. Mají vysoké ambice a ideály a nutno říct, že se jim je z valné části podaří během života naplnit. Jsou rození cestovatelé, milují svobodu a nenechají si na tyto radosti nikým sáhnout. Omezovat je v čemkoliv je velmi riskantní, kritizovat už naprosto nemožné. Velmi rychle vybuchnou a jejich jazýček je velmi jedovatý. K provokativním průpovídkám nechodí daleko a spíš než diplomacii mají problém ustát dlouhé souvětí než holé věty. Navazují rychle známosti, neb jsou velmi společenští a také pořádně rozmazlení opačným pohlavím. Radno podotknout, že právem. Jsou okouzlující baviči večírků a o intimní radosti do pozdního věku nemají nikdy nouzi. Vtip, bystrost, duchaplnost, mentální pohotovost je jejich silnou zbraní, se kterou s přehledem odrovnávají konkurenci. Jako manažeři jsou úžasní, jako vedoucí podniků nepřehlédnutelní, jako vlastníci módních a uměleckých salonů nejžádanější. Řada z nich je iniciátory nějakého new age umění a řada z nich je i světově proslulá. Zejména coby umělci z těchto komunit. Mají vkus a cit pro krásu. Jsou znalci zejména ženské krásy. Není divu, že se nacházejí i v porotách různých soutěží krásy. V pozdějším věku se stahují vědomě ze světla ramp aktivního společenského života a stávají se často zádumčivými samotáři. Dávají přednost přírodě a meditacím. Je pak mnoho těch, kteří poté dlouhé roky studují v různých klášterech duchovní praktiky starých náboženství, duchovní směry nebo etnickou filozofii. Pokud v tom najdou celoživotní poslání, stávají se z nich guru, kteří vedou mladé k novému pohledu na život. Pokud ovšem nenajdou sami sebe, na stáří z nich bývají mrzouti, propadající skepsi a trudomyslnosti. Je dobré si najít včas jiskru optimizmu života a udržet si ji pak až do pozdního stáří jako inspiraci.

Zpět na hlavní stranu blogu