Mladá paní u zubaře. Papulku otevřenou dokořán, zubař pozorně vrtá, když v tom ženě v kabelce zazvoní mobil. Po pátém zvonění ho už nasr*nej zubař popadne, hovor přijme a řve:

Aneb Petr Sládek i dnes. Neb co? Neb je za prvé pátek, za druhé má Petr svátek a za třetí mě jeho nápady a humor moc baví.

A někteří si ji dělají i v obýváku či ateliéru. Říkám pořád, že kdo si hraje, nezlobí. Miluju lidi se smyslem pro humor, detail, lidi s fantazií. Tedy, s tou pozitivní. Kdo umí, ten umí.

Netuším, proč někteří v únoru frflají na zimu. V únoru! To je jako by po těhotné ženě chtěli, aby porodila v pátém měsíci. Nic se nemá uspěchat. Všechno má svůj čas.

Včerejší vítání občánků si nejvíc užil asi Robin, můj synovec. Pasáž, kdy mi při podpisu do pamětní knihy obce vylétly koňadry z výstřihu ven, si na videu pak pouštěl stále dokola.

Chce se mi vtipkovat, chce se mi smát. Budeš to kvitovat? Chce se mu stát?

"Pocit, že nejsme dost dobří a měli bychom být jiní a lepší, je touha po návratu stavu, kdy jsme ještě nebyli zaházeni strachem a omezeními." A. Baudyš

Taky vás při pohledu na nějakou fotku napadají různé blbiny? Taky si rádi hrajete? Já ano. Obzvlášť ve středu.