newold: Prdlajs. Davidův článek jsem četla později, než jsem tohle plná radosti dopsala a odbouchla "zveřejnit". Jen si nemysli, že mě to pak taky nenapadlo. Cítila jsem se hrozně sobecky. ... Cítila jsem se jako někdo, kdo jásá, že se mu právě narodilo vytoužené dítě. Jásá hlava nehlava a pro samou radost nevidí, že u chodníku stojí někdo, komu zrovna v té samé chvíli, v té samé minutě, někdo umřel. ... Jestli něco neumím, tak být sobec.