bublinkacz*: Mám ráda Kofilu. Jseš můj člověk. Já taky z úplného nesmyslu dokážu rozpoutat válku. Ne, já vím, že tohle je o něčem jiném. Zachovala ses podle mě správně, udělala bych to taky tak. Sexuální pronásledování jsem zažila v zaměstnání. Nejprve jsem to brala jako srandu, pak kamarádské pošťuchování a když jsem zjistila, že to on myslí vážně a prostě nedá pokoj, začlo být zle. Nemám zájem ho absolutně nezajímalo, nadřízení nepomohli, on začal dělat naschvály, zhoršily se pracovní podmínky a vůbec nálada. Když jsem se po jednom takovém naschválu psychicky složila a rozbrečela se jako malé dítě, bylo mi jasné, že prostě musím odejít. Učinila jsem tak a mám klid. Dávám si pozor, komu co říkám. Hlavně chlapům. Mohli by si to vysvětlit jinak. Bohužel.