newold: Marcelko, taky věřím. A otřásám se! Jako ten oslík, kterého chtějí zasypat, neb je už starý a nepotřebný.
Mazlit, Prdelko! Jak jako s kým? Já Tě do postele zvala, to nepopřeš. Ba i jablíčka jsem nakrájel, čaj navařila. A Ty nikde.
Tak se zase zachumlám sama. Chjo. Fňuk. To je život. Iá. Iá. (To nic, to mi jen hrabe.) Pěkný den a ...pro Jeníčka mám dárek.