irena: Renátko, vím jak je tohle strašné, zažila jsem to s mým Pepou dvakrát. Potom střídal nemocnice, různá vyšetření a plácali jsme se v tom dlouhých deset let, ale díky za ně. Teď už jsem šestnáctý rok sama a aby toho nebylo málo, synek už marodí od července a stále ještě tomu není konec. Takže chápu a vím co je to strach.