Lidé, jak je vnímám já... II.

Takže - kde že jsme to včera skončili?

Lidé, kteří můj život naplnili tím nejdůležitějším:

(...mno... jasně, že by tu bylo i těch devět výše uvedených, ale tihle, tihle jsou něčím nadpozemským... nevím, jak to říct)

Z čehož plyne, že můj život nejvíce ovlivňují lidé, jejichž monogram obsahuje nejčastěji tato písmena: E, F; I, J; K, L, M, P, S...

Teď mě tak napadá, při pohledu na ty litery, že jsem jednu docela důležitou kategorii lidí vynechala. Kategorii človíčků mně Záhadných. Lidí, kteří jsou jeden den milí a druhý den bručouni. Patřil by do ní zcela jistě pán, jehož jméno je zvláštní už samo o sobě! Sestává totiž z písmen jdoucích jedno pěkně za druhým - K L M N. Do mezer stačí vložit samohlásku. Tu, kterou nejčastěji používají malé děti, když chtějí vyjádřit jednu ze svých důležitých potřeb. ...jo, jo... o lidech se dá mluvit dlouhé hodiny... v některých se čte moc hezky. A někteří v sobě naopak nenechají ani listovat, natož aby své stránky odtajnili. Mají strach! ...no... a někteří, někteří jsou psáni písmem braillovým a pochopíte je jen bříšky svých prstů...

P.S. Je to zvláštní, ale i všechna naše zvířata jsou "ohnivá znamení"... nelžu!

* ...z Arnošta se po deseti letech vyklubala Arnoštka ...ale copak jsem já nějakej odborník na želví pohlaví?! ...ne!