Smůla? Štěstí?

Vysoko v horách v daleké zemi žil sedlák se svým synem. Vlastnili jedinou krávu, která je živila. Jednoho dne si ta kráva bezohledně zemřela. Všichni ve vesnici sedláka litovali a říkali: "Ten má ale smůlu!" Sedlák se tvářil klidně a říkal: "Smůla? Štěstí? Kdo ví?" Sedlákův syn si najal povoz a odjel za vesnici krávu pochovat. Najednou uviděl stádo nádherných divokých koní. Podařilo se mu přihnat je do vesnice do své ohrady. Celá vesnice se na ně chodila s úžasem dívat a všichni říkali: "Ten má ale štěstí!" Sedlák se dál tvářil klidně a opakoval: "Smůla? Štěstí? Kdo ví!"Sedlákův syn začal koně krotit. Když krotil jednoho zvláště divokého, spadl a ošklivě si zlomil nohu. Vesničané ho zase litovali a říkali: "Ten má ale smůlu!" Sedlák setrval ve svém názoru. Dál se tvářil klidně a řekl: "Kdo ví... Smůla? Štěstí?"Jednoho dne do vesnice přijeli vojáci a začali odvádět mladé muže na vojnu. Všechny chlapce pochytali, jen sedlákův syn se zlomenou nohou se jim nehodil. Celá vesnice opět mluvila o štěstí, jen sedlák zachoval svůj klid a opakoval: "Smůla nebo štěstí? Kdo ví?"