Po dnešní, pro mě paradoxně nechtěně krátké, návštěvě okresní nemocnice nemohu našemu "úžasnému" zdravotnictví opět přijít na jméno. Napadají mě samé vulgární výrazy.

Nemohu se s vámi nepodělit o neuvěřitelný dotaz úřednice jistého krajského úřadu. Pro lepší náladu vkládám zároveň i svoji dnešní doslovnou odpověď, neb

"A ven! Vypadni za dveře!" řval na mě třídní učitel B.V. před víc jak třiceti lety, když jsem před všemi spolužáky tvrdohlavě trvala na tom, že pravdu mám já. Ne on.

A jede se nanovo. Opět, respektive stále a pořád, přestože světu říkají že ne, nás chtějí zrušit. Nic se nezměnilo. Co se jim nepodařilo zvenku, daří se jim zevnitř.

Zkurvené volby. A vy víte, že vulgárně já nemluvím, to už musí být. Je. Nesnáším politiku. Nesnáším. A proto se od soboty zuby nehty držím, neb mlčeti prý zlato.

- řekl jednoho dne kdesi za sedmero řekami a sedmero horami král Falus Ciklus. Princezna Jiřina mlčky přikývla a dál si pecka nepecka loupala své mandarinky.

mezi současným zřízením a tím, které tu bylo do roku 1989?

Nemám nejmenší tušení, proč mám od samého rána v hlavě právě tuhle melodii. Přitom jsem ji roky nikde neslyšela. A dnes, najednou, vlezla mi mrška do hlavy a čepýří se tam.

Pár let, tuším že deset, jsem bývala přísedící u okresního soudu. Dnes to bylo podruhé, co jsem stála na druhé straně stolu. Jako svědek.

Bolí mě oko, nemůžu číst. Ale poslouchat ano a právě jsem slyšela reportáž ze včerejších regionálních zpráv na ČT1 a opět ve mně chytly saze!