"Koukej, sluníčko v úplňku", kývla jsem směrem k vycházejícímu pomerančovému slunci a čekala, že se Romča, kterou jsem do práce dnes vezla sebou, začne smát. Nezačala.

Minulý nebo předminulý týden jsem na jednom blogu narazila na zvláštního človíčka. Ptáčátko. Jeho projev je mi blízký, příjemný natolik, že jsem u jednoho z jeho článků

Velký Pátek. Nic ve zlém, ale takhle vytržené mi to zní kapku indiánsky. I Robinsonův Pátek má velkého velký Pátek. Úplněk k tomu. Den, kdy si uvědomujeme touhu po propojení

Čas udělat citovou inventuru. Den, kdy za usmolených třicet stříbrných zradil Jidáš Krista.