muži jsou nevěrní kvůli emocím a nikoli kvůli vzhledu a sexu? ![]()
Bývaly doby, kdy jsem občas zabrousila na chat. Poprvé, myslím, v letech 1998 - 99. Chodívala jsem tehdy pod přezdívkou Ren@ta na Atlas do místnosti 30 a více. Bylo tam pár lidiček, s kterými se dalo mluvit o všem možném. Mezi nimi i Honza - Acoma. Když jsme si začali psát častěji, dostali jsme se na téma bydliště. Málem jsem tehdy spadla pod stůl.
Bydlel totiž jen 7 kilometrů ode mě. Slovo dalo slovo
Odlehčené pátky zjistily, že v mé lednici teď zrovna není co na zub, tak se svými škrundajícími žaludky odtáhly na čas do kuchyně Valachovy. Mám tudíž leháro! Jupííí. A tak jsem se dala pro změnu, a víceméně ne vlastní vinou, opět na ty detektivky! Jakmile totiž ten vlašák v hlavě (proč mozek vypadá jako ořech, ví Matrix
) jen na okamžik vypnete, protože se cítíte v bezpečí, "nepřátelé" to vycítí a už vám tím svým nebozízkem vrtají do skořápky. Zmetci jedni hladoví! ![]()
Byla jednou Jedna, která svému milému špitala slova plná touhy, vášně, perverzních čuňačinek, a kdykoli jí z rozpustilé mlsné pusy lemované vlhkými rty nekontrolovatelně vylítlo slůvko "miláčku" či "miluji Tě", dostala přes ni. Myslím tím - přes pusu - aby nedošlo k nějaké mýlce!
V sobotu byl zvláštní den. Zvláštní v tom, že nebýt toho, že MUSÍM koupit své neteři k 18.tým narozeninám dárek a upéct dort, už bych tu nebyla. Opravdu. Už mě žít neba a tak jsem to chtěla zaba.
V pondělí přišla dcera domů s tím, že se v sobotu její kolegyni z práce oběsil manžel. Včera druhé kolegyni zemřela maminka. Když jen tak do éteru nešťastně zvolala: "Mami, už se úplně děsím, co se stane do třetice.", došlo mi, že dnes je úplněk.
No vážně. Jen nevím, jak začít.
| Sára má dnes jedenácté narozeniny. Narodila se v den, kdy jsme vyhráli hokejové zlato v Naganu! ... pamatuju si tu noc jako dnes ... Už tehdy jsem byla sama a Moravec byl mým mušketýrem! |
Co ode mě taky v Pátek čekat jiného, než nějakou tu intimnost. Popravdě, kdybych vám tu směla vykládat, co potřebuju, kapacita pise.cz by mi nestačila. Tak to zúžím jen na ten vztah poslední... a nevrčte.
- aneb "Kdo si v pátek zpívá, ten v neděli pláče!"
- to říkávám pravidelně každé páteční ráno v kanceláři ve chvíli, kdy si broukám jakoukoli melodii. No jo, no.
Vždycky na to rčení zapomenu a "pěju", .....jak tedy vypadají mé neděle, je asi jasné... ![]()
|
* 16.12. 1898 † 10.03.1974 |
|
|
...moje prababička by dnes slavila 110.té narozeniny ...česky moc neuměla, ale měla úžasnou pohádkovou knížku; talíře s vlčími máky, klasy obilí a chrpou; porcelánovou Panenku Marii, kterou mi půjčovala na hraní, než mi Ježíšek donesl panenku obyčejnou; fotky z války; inkoustovou tužku, od které jsem měla věčně fialový jazyk; na domku se jí pnulo psí víno a na zahradě byly macešky, jahody, rybíz... a hned vedle les... Jo! A taky mě učila napíchnout jablko na klacek a házet ním na lidi... nejvíc se smála, když jsem se trefila mámě do hlavy. To mi byly tak 4 roky, nejvíc 5... Dnes už klacík nepoužívám. Na mou duši! Já osobně Káju Slavíka teda nemusím vůbec, ale tohle je zrovna německy, a protože dle ankety mi sem chodí stále více mladších než nás, tak proto Bushido (*28.09.1978) ...no co, koneckonců babička byla taky srandista! |
|