Dnes jsem u Spytihněva četla pěkné zamyšlení. V posledním odstavci se mi ovšem opět potvrdilo, že plátno je jen hadr. Důležitá je promítačka!

Včera večer létaly Osadou Havranů opět popelnice. Co se to děje s tím počasím? Šílený vítr. Ještě i teď ráno. Do toho chvílemi sněží tak, že není vidět na krok.

Kdysi se mě někdo ptal, proč právě NewOld. Odpověděla jsem popravdě, přestože jsem se tím okradla o jistou dávku anonymity.

Empatie mi nikdy cizí nebyla. A není. Nemůžu tudíž pracovat, když jedna z mých sester právě teď rodí. Ne-pra-cu-ju! Beztak mě ta pravá ruka bolí jako čert

Šíleně mě bolí pravá ruka. Začalo to zápěstím, dnes to bolí až k lokti. Být chlap, věděla bych, čím to je, a občas si to dělala levačkou. To je prý

Odpo jsem neodolala a jednu fotku před domem pro vás cvakla. Zkusila jsem na mobil natočit i půlminutový "film", aby bylo vidět ten sníh opravdu v pohybu, ale nevím,

Venku sněží přesně tak, jak to mám ráda. Pomalu. A tiše.

Nálada e-e, jak říkávají batolata.  

a s humorem, to dá rozum!