Dnešní den byl stejný jako ty předešlé. V hlavě permoníci. Nervy na pochodu. Včerejší optimismus ten tam. Odpoledne se ovšem blýsklo! Jedna sklenka bílého a já řekla

Je ho tam třebááá!

Oteplilo se a lidé už nevědí, co by na sebe navlékli.

V současnosti nemám zrovna sdílnou náladu, ale nenapsat vtípek, to bych nebyla já.

Maličko jsem popila červeného. No, možná maličko víc, ale psát mi půjde. Snad.

Když jsem viděla tohle video poprvé, říkala jsem si, a hele, "Sheena". Po pár vteřinách jsem situaci přehodnotila a onu ženštinu považovala za čarodějnici,

Jak je vidět, někteří se sčítání nebojí. Mezi námi, já taky ne. Nepřišla jsem ve sčítacím formuláři na nic, co by mi mohlo jakkoli přitížit.

Jsou chvíle, kdy přemýšlím o hloupostech. Jako třeba dnes. Dnes mě napadlo, kolikátým dnem v pořadí při "Stvoření světa" byla asi tak středa

Poslední mé dny, respektive noci, byly a jsou hektické. Zdají se mi příšerné sny. Takové ty, kdy platí, mlčeti zlato. A tak mlčím.