Přišlo mi e-mailem pár vtípků. Už ani nevím od koho. Ale protože máme opět středu a úplněk k tomu, musím se s vámi o tři z nich podělit. Puritáni odchod.  

Do práce i z práce jezdím za tmy. Aby toho nebylo asi málo - uzávěrka, mzdy, rozpočet, statistika, tak... tak si prostě v sobotu zemřel někdo, kdo mi byl blízký.

Sebevědomí je věc úžasná. Stejně tak jako úhel pohledu. A protože jsem zrovna před chviličkou zmínila pohled do zrcadla, předkládám důkaz maličký - prcátko.

V prvni rade se chci omluvit, ze vas vubec nestiham cist. STOP Do prace jezdim za tmy. STOP Z prace zrovna tak. STOP Nestiham nic. STOP Natoz neco napsat. STOP

Proč právě Bajaja? Protože Bajaja je zahradník i princ. Protože Bajaja je němý. A protože je Pátek.

Očima Jany Tyralíkové  ...

A všechno je jinak. Určitě to taky znáte. Dobrá nálada. Práce vám jde od ruky. Usmíváte se. A pak se stane něco, co během okamžiku, pouhým lusknutím pomyslných prstů Osudu,

Když jsem přemýšlela o Novoročence, kterou jsem pro vás chtěla vyrobit, říkala jsem si, co všechno by měla obsahovat.