Každé ráno jezdívám okolo pastvin. Spousta krav, telátek. Říkávám jim srnky, Fanda nechápe.

Minulý týden jsme potkali dvě přímo uprostřed silnice.

Poštou ranní přišel mi dnes balíček. Respektive - přinesl mi ho školník. Vláďa nám nosívá poštu každé ráno.

"Kdo to otravuje v deset večer!", vrčím. Zvonek ne a ne zmlknout. Cestou ke dveřím na sebe hodím svetr, který je delší než noční košile. Měla bych se

Fascinuje mě, když se chlap jako hora dvě hory zachová zženštile až infantilně. V takovou chvíli nevím, jestli se mám smát nebo ho proplesknout, aby se probral.

Zní to mazlivě, chutná báječně...

Přistěhoval se k nám na sever z kraje karlovarského, a to v době těsně po revoluci. V Čechách západních býval starostou. Tady, přestože v naší obci zcela cizí, stál

Celou noc vytrvale prší. Vzhůru jsem asi od půl páté, už v sedm jsem tudíž vyrazila do šest kilometrů vzdáleného obchodu. Stěrače nestíhaly, okno se

"Ráno na mě nečekejte, paní NewOldová, musím jet už na šestou", volal na mě večer Fanda od garáže. Nečekala jsem. Mlha. Zima. Mlha.

Dostala jsem košík hříbků, tak už mi to tu voní po houbičkách. Bude smaženice! Kdo si dáte?

Někdy mě mrzí, že jdou na net vkládat