Tak, kohopak bych pozlobila dnes? Když už je ta středa. Kdo to tu v poslední době pořád žbrblá, frflá, a to údajně jen proto, že je podzim? Kdo z postele vstává zadkem napřed?

Musím to tu kapku provětrat. Ale opravdu jen v rychlosti, neb za pět minut už musím sedět v autě. Tak tedy... když už je ta středa, tak něco málo na zub. To dá rozum.

Poslední dny, týdny, měsíce, roky nic nestíhám. Nestíhám žít. Pořád jen práce, práce, starosti, práce, práce, stres. Radostí poskromnu, peněz ještě méně. Sex s osobou živou sedm let žádný.

Za devatero horami a devatero řekami, krátce poté co se jedna z mých třech sester odstěhovala do německy hovořící země, aniž by jazyk tamních obyvatel ovládala,