Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Od pondělí jsem měla krušné dny. Vlastně, ... mám krušný celý rok. Ale o nemocech mluvit nechci, to ani náhodou!
Ostatně, kdo mě zná, ten ví.
V pondělí mi zmizel blog. Všechny ty blbinky, všechny moje touhy a sny, příběhy lidí, kteří mi životem prošli a procházejí, všechno bylo během vteřiny fuč. Všechno. Fotky, komentáře těch, kteří se mnou prožívali dobré i zlé. Bylo mi z toho špatně i fyzicky. Jak jsem stará, a snad i inteligentní, obrečela jsem to.
Asi po hodině se mi do hlavy drala slova, která jsem právě na tenhle blog nejednou vetkala.
Toužím netoužit, chtít jako bych nechtěla. A kdybych touhou nesplněnou na prach shořela, zas jako Fénix vstanu ...z vlastního svého popela!
A počala jednat. Hledala jsem odpovědi a na adminově blogu našla článek z konce června, ve kterém konec dvou domén avizoval. Zírala jsem na ten článek, po tvářích mi tekly slzy a v uších mi řvalo: "Proč to čteš, ty blbko, teprve teď?!"
Neváhala jsem ani minutu a Matrixu Pavlovi napsala e-mail. Nereagoval. Večer jsem mu napsala podruhé a poprosila alespoň o zálohu blogu. K mé velké, upřímné, ba přímo dětské štědrovečerní radosti jsem pak v úterý ráno měla ve své poště e-mail a v něm zazipovaný soubor. 
Soubor, který jsem já obyčejný smrtelník, neuměla použít. Ale po chvilce jsem se s tím poprala a obsahem se začala prokousávat. Bylo to jako pohlazení. Sice jsem přišla o veškeré obrázky a komentáře, ale články, některé pro mě fakt důležité, jsem měla před očima. 
...
Teď maličko odbočím. Musím. Neb tohle vám říct prostě musím! 
Ten samý úterní večer jsme měli doma zloděje. Byli dva. Pracovně jim říkáme Pat a Mat, neb ti blbci nejen, že zaparkovali rovnou před oknem, a já tak viděla jejich auto včetně registrační značky, ale! Ale navíc ten jeden z nich na té naší zahradě ztratil své doklady! To nevymyslíš. 
...
Ale zpátky k výšinám.
Celou středu jsem pročítala soubor, který mi admin poslal, a přemýšlela, jak vše dostat na blog, který jsem v to pondělí za tímhle účelem nově založila. Na nic jsem nepřišla.
Až večer.
Sedím u televize, sleduju snooker, o kterém jsem onehdá prohlásila, že SNOOKER BEZ SULLIVANA JE JAKO SEX BEZ TEBE, před okny co deset minut projíždí PČR, neb Pat a Mat čin nedokonali, a pak mě najednou napadne to naprosto nejjednodušší, banální řešení a adminovi píšu potřetí. A hlásím, že úspěšně!
Což ostatně vidíte. Doména blbne.cz ještě rok poběží.
...
Protože, já, já rozhodně nejsem žádný Pat a Mat. Já jsem já, ... vaše NewOld-ová! 
A ještě k tomu nadpisu. Včera bylo Nadi. Svůj svátek oslavila Naďa, Naděžda a Naděje.
Náhoda? 
Zpět na hlavní stranu blogu