Pohádka začne v 16:00, kdy jdu se synovcem a neteří do kina na film Lovecká sezona 2, neb jejich matka má odpolední a jít nemůže. Aby vám nebylo líto, že nemůžete jít taky, něco pro vás mám. Ke kávě, čaji či jen tak - pro lepší náladu!

Moje žena mi naznačovala, co chce k nastávajícímu výročí. Řekla: "Chci něco, co má zrychlení z nuly na 150 za 3 vteřiny." Tak jsem jí koupil

Kdysi jsem přislíbila fotečku óbr "penisu" tyčícího se naproti úřadu, kde jsem léta pracovala. Tu ho tedy máte! Tedy... "penis" je až kousek níž. Na prvním obrázku je ona křižovatka, kde s Fandou čekáváme na mého švagra a synovce.Bydlím za horizontem!

U Davida jsem dnes viděla pěkná dvojčátka!  Tedy... po bližším ohledání jsem zjistila, že jde jen o dva kanystry.  No jo, no.  Ty oči! ... Oči dobré, ale ruce krátké.  ... A tak tu pro vás mám obrázek dvojčat jednovaječných nekaNYstrovaných.

Mařenka a Pepíček na louce plné nádherných květů pozorují kopulující kravičku s býkem.

Mařenka se po chvíli zeptá Pepíčka: "Ty Pepíčku, a jak to vlastně ten býček pozná, že kravička chce?"

A Pepíček odpoví: "Nooo, on to prostě vycítí. To víš, to je

"Miláčku jsi to ty?  Jak kdo volá? Já! Přece tvoje prdelka. Miláčku, víš, stal se problém.  Né, nejsem v tom. Miláčku, s tím tvým novým stříbrným Mišubiči bude asi něco v nepořádku.  Né, cédéčko už nepřeskakuje. Tos opravil moc pěkně. Víš, trochu se odřelo. Ale né cédéčko.  Autíčko. Ne, rám i elektrony jsou v pořádku. Ale Mišubiči je jako ohnutej.

Včera jsem po delší době vlezla na Fejsbúk, a protože jsem člověk bezprostřední, na dotaz jukající na mě z monitoru "Co se vám honí hlavou?", jsem tudíž bez rozmyslu napsala "Honit či nehonit? Toť otázka!"  To bych přece ani nebyla já, odpovědět jinak.  ... A dnes ráno mi přišlo: "Koho? Co? Číím? Jak? Proč? Kam?"  ... Tak tedy. Malé opáčko z češtiny plus chvilka poezie.

Jedno dopoledne slavili v kostele mši svatou. Zástup dvou tisíců lidí překvapeně vzhlédne na dva hosty, kteří právě vešli - oba od hlavy po paty v černém a v obou rukách samopal.

V jednom domě nechal majitel domu celý jeden pokoj vyložit zrcadly. Líbilo se mu to a občas tam chodil a samolibě se prohlížel ze všech stran.

Jednou do toho pokoje ale nepozorovaně vběhl pes. Stoupl si doprostřed pokoje a neklidně se díval na všechny ty psy kolem sebe. Také byli neklidní. Vycenil na ně zuby a oni vycenili zuby na něj.

Viděli jste?  Slzela jsem u toho smíchy od začátku až do konce! Úžasná komedie.  Už jsem se dlouho tak nezasmála. Normálně to nedělám, ale dnes se na to podívám určitě ještě jednou.  Jana Paulová (*19.02.1955) je prostě úžasná! Pavel Zedníček (*01.11.1949) taky, to ano. Ale Jana