Minulý týden jsem byla u zubaře. Letos už po několikáté. Inu, tenhle rok je tak nějak celý trochu nakřivo. Plomba mi nesedla a tak jsem v křesle zubařském seděla i dnes. K radosti nás obou, samozřejmě.

Když jsem byla malá, běžel v televizi seriál Sedmnáct zastavení jara. O víkendu jsem fotila. A protože je použitelných fotek právě sedmnáct, napadl mě titulek Sedmnáct zastavení podzimu.

Někdy v dubnu jsem se tu zmínila o nehezkém zážitku, kdy měla má nejmladší sestra co do činění s kriminálkou. Ne, ne vlastní vinou! Od té doby uteklo skoro půl roku. Letí to, letí.

Jdou ženy na Prvního Máje v průvodu a každá nese jedno z písmen, která tvoří nápis: