Tvrdá realita

Quido Slepička, již starší pán z Osady Havranů, si jde večer lehnout, když v tom mu jeho manželka povídá: "Quido, v kůlně se svítí. Asi jsi tam zase zapomněl zhasnout!"
Quido jukne oknem z ložnice a vidí, že má žena pravdu a znovu se obléká, aby v kůlně zhasnul. Najednou si skrz okenní tabulku ale všimne, že jsou v kůlně zloději a že mu kradou, co jim přijde pod ruku.

Zavolal proto na policii, kde se ho mimo jiné zeptali, zda má někoho ze zlodějů i uvnitř domku. Quido popravdě řekl že ne, a zopakoval, že někdo vykrádá jeho kůlnu.

Policista na druhé straně odvětil: "Nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k vám mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo k vám přijede, jakmile ho budeme mít."

"Dobře", řekl Quido. Sedl si, počítal do šedesátidevíti třiceti, a pak znovu zavolal na policii: "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil", a zavěsil.

Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou Quidovi zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka. Zloděje chytili při činu a hned je zatkli!

Náčelník jde ke Quidovi se slovy: "Já myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!"

"A já zas myslel, že jste říkali, že tam nikoho nemáte!"

Nevyplácí se nasr*t poctivé lidi.