Hrabe vám?

Tak přijďte k nám. Bude nás víc. Už i ta má kuchyň si ze mě dělá prdelky. Co chvíli mi něco schová, přemístí, pozře. Včetně myšlenek. Učiněný Bermudský kosočtverec!

Dnes jsme s Katkou obě zaperlily. Samozřejmě ani jedna ne vlastní vinou, to dá rozum. To ta kuchyň! Ale já jí to všechno vrátím. Do puntíku. Hrabat prstíkem bude!

Tak  například dnes. Vařím oběd. "Katko, dojdi pro Péťu. Už budeme jíst. Jo, a slij, prosím tě, ty brambory."

Katka popadne utěrku, hrnec s bramborama si šoupne na hranu dřezu a poté (doteď ani jedna nechápeme, proč to udělala) sundá poklici (úplně!, ne jako když chcete něco slít, sundala ji úplně!) a jednoduše, aniž by to tak sama chtěla, vyklopí ty měkké voňavé a zcela BEZBRANNÉ brambory do dřezu.

...

Po obědě jsem šla umýt nádobí. Do dřezu si naleju trochu mycího prostředku (just nebudu dělat reklamu, a ne, a ne, a ne!), zašpuntuju ho a pustím vodu.

Čekám. Čekám. Čekám. Voda teče, ale v dřezu nepřibývá. "Sakriš, co je?", znervózním a jako ta trubka koukám dalších 69 vteřin, jak voda teče ale nepřibývá. Trubka! Víte vy, čím jsem si já idiot "zašpuntovala" odpad?

Tímhle!

...

A tak jsme se s Katkou jednohlasně  usnesly, že dnes už nic neděláme. Bude to pro všechny levnější.

Pěkný den, Prdelky.