|
Kdo si hraje, |
|
Článek Věci mezi nebem a zemí II.
Komentáře k článku: Věci mezi nebem a zemí II.
tales®pise.cz: tyy voe přečteno jedním dechem. Strejda Karel bydlel na půdě a kouřil na chodbě .... tyyy voe! To je nářez. Moje kamarádka taky něco takového viděla, akorát byl cizí. vy měli štěstí, že byl váš ! 
newold: Tak. A je to tu. Doufala jsem, že to nepřijde a že vás budu číst i po té nepříjemné zkušenosti všechny dál pořád stejně, pořád očima svýma, srdcem, ale přiznám se, že z Tvého komentáře jsem teď tak zmatená, že vůbec netuším, která bije. Neumím rozeznat intonaci Tvého "tyy voe" a jsem tím pádem namydlená, neb nespravedlivá být nechci. 
...
Budu věřit, že jsi upřímná. 
lentilka®sdeluje.cz: Třeba se jim v tom světě za duhou taky stýská a občas se přijdou podívat, jak to tu vedeme... 
newold: Nebojím se. Jen jsem trošičku nervní a ostražitá. Možná paranoidní. 
Ale to jen proto, že to byla opravdu rána pod pás a já už to zažít nechci.
romík: Také jsem zažila něco podobného, ale měla jsem tenkrát skoro 40 horečky a vůbec jsem se nebála (jinak jsem po... až za ušima). Ale ublížit nám určitě nechtějí, tomu věřím.
newold: Jéé, Romčo, Tebe vidím moc ráda. Už se na Tebe těším. 
Příští týden jsem tam jako na koni! 
mi-lada: Strejda Karel měl chuť na další cigárko, a já zase taky. Doufám že se nebudu nikomu zjevovat ve stodole, nebo na radnici na záchodku. 
Reni, zlehčuju to, protože je to na moje muňky moc strašidelné. Už aby zasvitlo sluníčko.
newold: Strašidelné? Kde? 
...
Vždyť jsem říkala, že je tu mlha jak na pozemcích sira Charlese Baskervilla.
skaut68-pise®vzpomina.cz: No jo, nemá teď kam jít. Ale, to s Filipem mne dostalo. To jo.
...
Už dlouho, předlouho jsem nepromlouvala s někým mrtvým z rodiny - ve snech. A ani se mi po tom nestýská.
Pár let zpět nám umřel kolega, starší už pán. Já mu to viděla na očích, jako už několika lidem. Proto se občas bojím do očí kouknout, i když mám ráda při hovoru pohled do očí. Noc před pohřbem jsme si "povídali". Pamatuji, už jsem byla skoro vzhůru a on mi stále opakoval: "Vrať se, vrať se!" Vzbudila jsem se uplakaná. Byla jsem z toho trochu mimo.
Jsi hodně vnímavá a tak se Ti TO děje. Mně jen občas a stačí.
newold: S mrtvými ve snech mluvím často. To je ale něco úplně jiného.
A mimochodem - taky je nepřivolávám já. Oni za mnou chodí sami. 
...
Včera se mi zdál ale krásný sen. 
Zdálo se mi o Pátkovi. O čokoládě. O kanafasových peřinách. O ...a sakriš, mám pokračovat? 
Raději ne.
inenaso: Co já bych za to dala, kdyby zas přišel. Byl tu u mne 3x a když přišel po čtvrté, tak se strhl v pokoji takový divný vítr jako kdyby se s ním kdosi pral a od té doby už nechodí a mně se tolik stýáská!
kocourkovakocicka®pise.cz: Tyhle historky miluju, ale jen do doby, než se stanou mě.
Tchyně mi vyprávěla, když bydlela v Krásném lese v baráku (hrůzy) u lesa, nad vesnicí, jak se v noci vzbudila a nad postelí se "vznášelo" světlo, co vylétlo oknem. Nebo jak se koukla vedle postele a tam ležel mrtvý muž v rakvi. Přítel zase z té doby povídal, že s bratrem slyšeli, jak se rodiče hádají. Ve dvě ráno. Říkali si:"Co to ty naši blbnou?" a šli se za nimi podívat. Ale rodiče klidně spali a hádka se ozývala z půdy. Prý tam mnoho nadšenců o nadpřirozeno zkoumalo, co se děje, návštěvy u nich nechtěli přespávat.. Jejich psi byli úplně šílení, když byli u půdy nebo z takové "zasedačce", která je přímo pod půdou.
Já jsem tam s ním jela jednou, podívat se, jestli tam jeho otčím ještě žije. V zimě. Dojeli jsme pod kopec, zbytek jsme museli pěšky. V okně na půdě bylo vidět světlo a postava, tak jsme zajásali. Ale nikdo na zvonek nereagoval, na klepání.. Začalo se stmívat a až pak jsem si všimla, že skoro v žádném z domů pod tím jejich se netopí, všude zhasnuto.. Hotové město duchů. A v domě v té době nikdo nebyl, za týden jsme otčíma potkali..
newold: Přes pole je dům a v něm bydlí mladá rodina. Mají tři děti. Psa. A pak pár duchů. Ví to celá obec. Ale nahlas o tom nemluví nikdo.
...
Konec strašení. Pěkný večer, dobrou noc. Hezké sny. Klidné, umazlené. 
mi-lada: Právě jsem se začala bát. Ještěže tu mám malé prďolky, ke kterým se přitulím.
jirka1: Podle data zprávy, strýc zemřel nedávno. Takže to může býti zbloudilá duše, taky.
newold: Karel zemřel před pěti lety.
Nepsala jsem, že je ten článek v novinách o něm, ale že tam bydlel. Hned naproti.
A jinak jsme to s tchýní zrovna včera znovu probíraly a už asi vím, proč tu "byl". Ale je to tak choulostivé, že ven to nenapíšu.
adil*: Mezi nebem a zemí určitě něco je,záhad a tajů plno,těžká věc k rozlousknutí.Já mám malou vzpomínku z dětství - spala jsem, a najednou mě někdo vzal za ruku,to mě probudilo, a nikdo, vůbec nikdo v pokoji nebyl,byl to snad podivný nebemsen? Nepamatuji si, že by se mi v té chvíli něco zdálo. Když zemřel můj tatínek v nemocnici, přesně v ten čas se doma mamce zastavily hodiny - náhoda, nebo znamení? Také něco mezi nebem a zemí...
---
adil.pise.cz
newold: To, že se zastaví hodiny, jsem slyšela už mnohokrát, takže na tom něco bude, Liduško.
Nejhorší je, když víš, a nemůžeš nic udělat. Ten pocit bezmoci je šílenej. Křičíš, ale z úst ti ani hláska nevyjde.
zdenka"ren": Jsou duše,které neodejdou nahoru "do světla",ale jsou připoutáni k místu,které nechtějí opustit,nebo odejít nemohou,protože je blízcí "nepustí". Můj vnuk zase vidí od malička energii andělů,a podotýkám,že jinak je normální )
petr: Tohle čtu už potřetí. Pořád jsem se zdráhal něco napsat. Ale musím, protože vím že toho tajemna prožíváš mnohem mnohem víc a nikomu o tom neříkáš,jsi na to sama. tak si myslím, jestli právě v tom není zakopanej pes. Hodně svýho trápení držíš v sobě, napadlo tě, že možná proto v uvozovkách "přibíráš"? Podle mě jsi nepřibrala ani deko, ale vy ženské se vidíte jinak. myslím, že bys měla mluvit o všem co se ti děje. Řekni jim všechno. O svých vizích. O paní PM. Uleví se ti. nebudeš na všechno tak sama. Mám tě rád.