Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích

Dežo a Karol "pracují" v Londýně. Každý v jiné ulici.
Dežo domů denně donese 2-3 libry. Karol přinese své ženě každý den obrovský kufr plný 10. librových bankovek.
Jeden den už to Dežo nevydrží a ptá se Karola: "Jak to, že pracuju stejně usilovně jako ty a vydělám tak málo?"
Karol povídá: "Ukaž, co máš napsané na té své tabulce."
Dežo ukáže: "Nemám práci, mám ženu a šest dětí, nemáme co jíst, pomozte nám!"
"Tohle?! Tak to se nediv, že dostáváš tak málo!", směje se Karol a vytáhne tabulku svou:

...

"Smích – tu ozvěnu našeho pláče – to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom – nedejte bohové – tu sladkou můru polapili, bylo by na světě po srandě." Jan Werich

...

Pěkný den, Prdelky.

Článek je přednastavený, živou oblečenou mě nedostanou!