Nejen pro Raffaello

"Jéé, vždyť ty jsi jako to Raffaello, ...taky v sobě máš mandli. Mandličku." smála jsem se přibližně před dvěma týdny, když jsem se svou těhotnou snachou mlsala to kokosové sladké brr, které jsem v polovině října dostala k svátku. 

Pst!

Netuším už, kdo mi ho dal. A darovanému koni, však víme. Ani na zuby, ani pod ocas.

...

Snacha je od pátku v nemocnici, Mandlička si ale stále hoví v krému, chráněná oplatkou obalenou kokosem.

Ven se jí mu nechce. Jo, jo, prý je to kluk. Ale mezi námi, dokud nebude venku, neuvěřím.

Je to prostě Mandlička a basta!

Beztak je úplně jedno, kolik bude mít ten Knoflík dírek.

Holka nebo kluk, je to fuck. Hlavně ať jsou oba zdraví.

...

Pěkný večer, Prdelky.

U Apolináře pak obzvlášť. Šup, šup, vstávat a cvičit!

To by bylo, aby nebylo!

.......

Pro Matrixe, když to po sobě teď čtu, děsím se. Zveřejnit? Nezveřejnit?

Vždyť až ten malej Mandlík zjistí, jak praštěnou má babičku, lekne se a poleze zpátky do mámy.

Do krému v oplatce. Do tepla. Do bezpečí.

Ostatně, skoro všichni chlapi to dělají. Hledají, kudy by vlezli zpátky. Většina z nich ono kudy i najde. Dokonce bez navigace. Ale vlézt zpátky se jim nedaří. A nedaří.

Kdyby tušili, že do těch našich oplatek se z obrovského chlapa vejde jen pár tvrdých centimetrů, vůbec ne chlap celý, asi by se tolik nesnažili. Kdyby znali pravdu, bylo by to jako bychom jim rozbily hrad z písku, zbořily komín z kostek, schovaly ovladač od televize. Buďme proto shovívavé. Nic jim neříkejme. Bude to naše tajemství.

Jen ať se chlapci vilně soukají. Ať se mlsně zavrtávají.

Do krému v oplatce. Do tepla. Do bezpečí.

Všichni ho potřebujeme. Orgasmus. To bezpečí! I my.

...

Král Mandloň? Oříšek Lískový? Pistáciový? Kešu? Burák? Haló, jste tu?

Pátku? Bajajo?

Kapku mi z těch představ teče náplň. Moje oplatka je teď tak akorát ...na vsoukání. Na vsuk.

Ach, ta čeština, ten jazyk hravý.

Vždyť od vsuku je k šuku krůček, jen co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky.

No co, co? To ne já, to čeština. To jazyk hravý.

...

Bože, mně to dneska zase plácá. Já měla být šaškem, a ne účetní.

Co bych pro tu svoji snachu ale neudělala, no že jo.

Je mi hezky, když je hezky vám. 

Marti, myslím na Tebe!  A to 69 minut v hodině!