Stejně jako loni jsem i včera byla popřát Petrům a Pavlovi. Třista kilometrů tam. Kafíčko. Třista kilometrů zpátky.

Není to tak dlouho co mé oči tiše našlapovaly mezi písmenky veršů jednoho Ryby. No jo, nevím, jak to dělám, ale celý život jsou všude kolem mě jen samé Ryby.

Piják. Růžový savý papír, který býval v každém sešitě. V malém, velkém, ba i v každém notýsku. A bylo úplně fuk, jestli to byly sešity linkované, kostičkované