Včera neděle byla, včera byl krásný den. Můj manžel byl ovšem díky své matce jiného názoru. Prý to byla neděle promr*aná.

"Chybí tady chlap. Chlap na práci." pronesla včera odpoledne moje tchýně, dvojnásobná to vdova, a mně naskákaly pupínky, neb jsem na tyhle vypočítavé, egoistické řeči fakt háklivá.

• Moje žena a já, chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace. Nejdřív si dáme aperitiv a potom obvykle místní specialitu.
  [ Pokračování článku ]

Jó, taková housenka, ...ta se má fajn.  

Kdykoli vidím práci autora níže uvedeného, říkám si, kam na ty nápady chodí, a hledám švindl. Ale nenacházím. Je středa, co ode mě tedy čekat jiného než zase jen ten SEX.

"Už měsíc jezdíš bez technický, všimla sis?" zeptal se mě včera večer manžel, a tak jsem dnes bez auta. Zrovna dnes, kdy ho tolik potřebuju.

Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí." Student se tedy zvedl a usmál se: "Tak já letím."

A jede se nanovo. Opět, respektive stále a pořád, přestože světu říkají že ne, nás chtějí zrušit. Nic se nezměnilo. Co se jim nepodařilo zvenku, daří se jim zevnitř.