Viděla jsem dnes nádherný obrázek. Branku. Branku do ráje. Moc se mi ten nápad líbí.
Musí tam být krásně.

Poslední měsíce musím hodně často myslet na jistého Františka Dobrotu. Poznali jsme se před patnácti? hodně lety. Na jednom chatu, kde jinde.

Asi tak před měsícem jsem četla kratičké zamyšlení, které mě zaujalo. Dnes ráno jsem na něj úplně náhodou a úplně jinde narazila znovu. Pro tu poslední, pro mě naprosto úžasnou

Přestupný rok, přestupné úlety. Přesně 29. února jsem si letos koupila nový telefon, neb Nokia 6300, se kterou jsem byla velice spokojená, si po sedmi letech klidně dobrnkala.

Dálný i blízký východ už mám projetý. Na řadu přišel tedy západ, zámek Krásný Dvůr a s ním i Alenka.

Taky vás při pohledu na obyčejné předměty, věci, činnosti, občas napadne, že nic se neděje jen tak a že všechno souvisí se vším? Že je například auto jen hromada z plechů, nějaké

Ve zkratce tedy ještě k tomu příjemně strávenému pRndělku, které jsem proklábosila s Irenkou a Liduškou. A pak šup ke včerejšku a Alence!

Ne, nespletla jsem se, nejde o překlep. Na ušním-nosním-krčním jsem fakt nebyla. Byla jsem za Irenkou a Liduškou. A to v pRndělí a bylo to moc krásné odpoledne.

A máme ho tu opět. Den Dé. Za devatero moři je čtvrtý červenec Dnem nezávislosti, v Osadě Havranů je to jinak.