Slíbila jsem pár fotek. Než jsem se ovšem dohrabala z práce domů, bylo po sluníčku a byla jsem totálně promrzlá. Ovšem fotila jsem! Málo, ale fotila. A co jsem nenafotila já, nafotil

Pan Lada by měl radost. Vylezla jsem ráno ze dveří a zalapala po dechu, neb se mi v momentě obě nohy naráz a až po kolena pěkně potichoučku

Když jsme malí, dělají nám na futra čárky rodiče. To abychom věděli, jak rosteme. Když jsme velcí, dělá nám čárky na futra kdejaký vůl.

Přijde prodejce vysavačů do luxusně vypadajícího bytu a poté, co mu otevře uhlazený gentleman, ihned vysype na peršan v předsíni kbelík ho*en a spustí:

Dnes jsem měla v plánu špitnout vám jeden brutální vtip, ale vtip musí počkat. Do zítřka. Dnes má totiž Nena narozeniny. Dnes se tudíž

Statečně jsem vyhrožovala, že letos už na Vánoce konečně péct nebudu, letos že už si Katka upeče sama, ale nedalo mi to a včerejší den jsem strávila u válu. S troubou.

Tuhle moudrost jsem kdysi někde četla. Dnes ráno jsem ji hledala znovu, a to nejen pro AM. Ale i pro Lentilku, pro Nenu. Pro všechny, kterým řekla včerejší písnička víc než ostatním.

Od včerejšího večera tu pršelo, sněžilo. V noci pak řádně přituhlo. Je tudíž jasné, že jsem ráno měla co škrábat. Sousedovic Fanda statečně pomáhal.

I ta James se dala na recepty a já ostuda tu už dlouho žádný neměla. To se musí napravit. Aktuálně a beze slov samozřejmě, neb s plnou pusou se přece nemluví!