Tak. První část kontroly mám zdárně za sebou! Teď bude chvíli klídek a 4. ledna pokračujeme. Jupííí! Ono jupííí je samozřejmě ironie.

Bylo jaro, ale já jsem chtěl,

aby bylo léto – s jeho

Starší paní přijde k doktorovi a říká: "Pane doktore, mám takový problém s větry, ale musím říci, že mě to až tak moc netrápí. Moje větry totiž

Poslední dny stojí za starou bačkoru. Ostatně stejně jako těch předešlých 350 dní letošního roku. Z práce jsem dnes odcházela až v půl šesté.

Dnes jsem vzhůru asi od půl čtvrté. Ležela jsem v posteli, zírala do stropu a přemýšlela, o všem možném. A taky o tom, že o tom, o tom, ba i o tam tom bych vám měla napsat.

Pondělí bylo opět pestré. Od rána mi chodila spousta krásných smsek, e-mailů, ba i kolegové mi pravicí třepali. Má sbírka sluníček se rozrostla o nové přírůstky.

Včerejší semifinále ve snookeru Ronnie O´Sullivan x John Higgins bylo o nervy a v mnohém mi evokovalo život jako takový. Nepřeháním. Hned vám povím proč.

Starší dáma zemřela, jde do nebe a u nebeské brány si povídá se svatým Petrem. Najednou slyší výkřiky tak strašidelné, že při nich stydne krev v žilách.