Tak za prvé - jupííí, mluvit jsem na tiskovce nemusela! Ředitel mě jen strašil. Vrátím mu to. A za druhé, ten zubní kartáček z kapsičky nevyňal ani tam. Mám důkaz!

Zatím jen krátce, tudíž v rychlosti. Mám nervy jako špagátky. Tiskovka je v deset. Lidí je tu spousta a bude jich ještě víc. Právě mi ředitel oznámil, že je dobře,

Hodiny odbíjely desátou. Světlo noční lampičky a tichá hudba vykouzlily příjemnou pohodu.

V průsvitném župánku jsem se posadila na postel a s

Dnešní den byl opět "prima". Jsem totálně vyšťavená. Ale právě jsem zhltla rajčatový salát vylepšený šunkou, tak je mi trochu líp. Alespoň v oblasti pupíku.

Ve středu jak jinak než o sexu, manželství, vztazích. Ve středu zvesela, i když je do pláče. Hraje nám kapela, chybí nám doláče!

V práci nálada na bodu mrazu. V posteli hluboko pod nulou, neb Pátek statečně mlčí. A tak jsem telefonát Lucky docela uvítala: "Ahoj, Reni. V kolik prosím tě půjdeš dneska

"Vážení zastupitelé libereckého kraje,

To bylo jedno z hesel, které se objevilo na transparentu studentů, kteří dnes v 8:00 vyšli jako jeden muž od školy s tím, aby před školou v Novém Boru dali najevo

Středeční úplněk byl tentokrát rybí. Milý i záludný. Měsíc mi svítil do postele takovým způsobem, že jsem hledala vypínač a chtěla ho zhasnout.

Se svolením vedení školy vkládám na NewOld kopie některých dopisů, které nám do školy na základě připravovaného "sloučení" škol poslední dny chodí.