Orálek? Prdlajs! Dnes brčko.

Přišel mi mejlík od James003 se sdělením, že kdybych zítra v té matičce Praze zabloudila, mám zavolat na to a to číslo, že prý si pro mě přijede. Legrace. Já a Praha. Děs běs. Tudíž se s vámi loučím, neb rozhodně zabloudím a hlady tam kdesi v temných uličkách zhynu.

Po včerejším zubařském zákroku nemůžu totiž pořádně otevřít pusu. Celou noc jsem spala s tváří na ledu. Polívku dnes sosám jako vrabec. Chtěla jsem si vzít brčko, ale určo by se mi ucpalo nějakou nudlí. Znám se. Dnes o nějakém orálku řeč být rozhodně nemůže. Dnes bych mohla možná nanejvýš žužlat. A to ještě jen špičičku.

A upekla jsem zase dort, heč. Tentokrát pro Katku. James003 ji tak mile nazvala... Prý JungOld. Jo, jo... Katka ještě jung je, ona jo. Dnes je to 22 let co kolem mě stála spousta mediků. No fakt. To se tak namane, když rodíte o prázdninách. Mně se to poštěstilo rovnou dvakrát. Při prvním porodu mě medik dokonce držel za ruku. Cítil se mnou.

Mno, spíš já s ním. Filipův a Katčin táta má totiž knír! No a jak jsem tam tak ležela na porodním sále, nohy do praku, nenapadlo mě nic lepšího, než vize miminka s knírkem. Nemusíte věřit, ale přes veškeré porodní bolesti jsem se tam začala smát, protože jsem si představila, jak mě to bude šimrat, až poleze ven. ... U druhého porodu jsem se už nesmála. Ani po něm. Pár hodin jsem byla totálně slepá a Katku mi odnesli. ... No, a jaká je z ní dnes krásná slečna, hodná dcera, bezva ségra, milá vnučka, čestná a pracovitá kolegyně - jak pyšně a ráda tohle poslouchám!

Stálo to za to! 

P.S. Fotečku dortu dodám, jakmile ho oslavenkyni předám. Přísahám na holej pupík!