Čáry máry fuk, obrázek chvíli je a po chvilce už není. Takhle dnes čarovala Contritus a vnukla mi tím nápad.

Nelhali. Sněhu u nás napadlo opravdu dobrých 20 centimetrů a jako napotvoru se mnou zrovna v pondělí Fanda nejezdí, tudíž jsem si auto z pod té závěje musela vyhrabat sama.

Voda je živel. Bere všechno, co jí vstoupí do cesty. Zanechá po sobě nánosy bahna, hory naplavených odpadků. Zbořené mosty. Přinese nějakého toho Plaváčka.

Píšete mi mejly, píšete mi na FB, voláte a ptáte se.

"Teče mi do bot", prohlásila jsem cestou do Liberce a nelhala. Ponožky bych mohla ždímat. A protože jsme s llonkou a Romčou do krajského města přijely o kapku dřív

Jeden bývalý pan starosta mi občas pošle nějaký ten mejlík s vtipným podtextem. Dnes poslal fotky. Své? Kdo ví. Ten chlapík mu podobný je, což o to. Jen, ...je maličko štíhlejší.

Spát jsem šla před půlnocí. Měsíc se rozlil po posteli. Úplněk. A 21.tého k tomu. "To bude neděle", říkala jsem si a oči se mi zavíraly. Bude!

Ne, kupodivu nemluvím o odkládání svršků. Ale o odkládání různých činností. Například odkládání telefonátů, psaní dopisů, smsek, odkládání omluvy. Odkládání je zkrátka blbost.