Odkládání je blbost

Ne, kupodivu nemluvím o odkládání svršků. Ale o odkládání různých činností. Například odkládání telefonátů, psaní dopisů, smsek, odkládání omluvy. Odkládání je zkrátka blbost.

Zítra se budeme muset rozhodovat, tak proč ne už dnes? Budeme snad zítra o něco moudřejší než jsme teď? Budeme snad víc živější? Mladší?

Ne. Zítra budeme starší, budeme mít míň odvahy. Zítra budeme mít víc zkušeností a budeme se tím pádem snažit víc chytračit. Se zítřkem se taky přiblíží naše smrt - začneme klopýtat a víc se bát.

Nikdy nic neodkládejme na nějaké potom, na zítřek. To už jsem tu říkala kolikrát. Protože ...kdo ví? Zítřek možná přijde, možná ne.

Když se máme omluvit, když máme říct "záleží mi na tobě", udělejme to hned. Zbyde víc času na úžasný sex.

A žádné švindlování, Prdelky. Mám totiž tři vlasy. Zlaté, to dá rozum.

...

Názorná ukázka.

Zubař právě dokončil prohlídku mladé, hezké pacientky.

"Slečno", říká, "obávám se, že vám budu muset vytrhnout zub moudrosti!"
"Pro Matrixe!" vykřikla dívka, "to bych raději měla dítě!"
"Dobrá", říká doktor, "rozhodněte se, abych podle toho mohl upravit křeslo".

...

Neodkládejme všechno donekonečna. Nebuďme zPátečníci. Natož v Pátek.

P.S. Jediným výsledkem odkládání věcí je beztak nepříjemný a depresivní pocit, že jsme něco nedotáhli do konce a že jsme se někde "zasekli". Jakmile se zbavíme myšlenky, která nám brání něco udělat hned, pocítíme úlevu. Fakt. Budete se divit, na co jste tak dlouho čekali. Nelžu.