Ať sýr dál zůstává s touto slaninou

Po šesti dnech pracovního volna jsem včera po hlavě hupsla do pracovního šílenství. Ve škole mají samozřejmě všichni dovolenou. Jsem tu jen já, Ilonka, Romča a Vláďa.

Sice jsem se vůbec nezastavila, ale za včerejšek mám hotové výplaty. Ba i na úřadě finančním jsem byla a záležitost nepříjemnou vyřídila. Částečně. V pondělí tam musím nanovo. To je tak, když si škola musí vydělávat, ...když na ni zaciklovaný Kraj prdí. Ne, nespletla jsem se. To měkké i je tam úmyslně. Kdo vědět chce, ten ví.

Dnes jsem dopsala odhlášky na všechny možné zdravotní pojišťovny, na sociálku. Už mi chybí jen evidenční listy a! Klíďo píďo si právě umře tiskárna. Jestli si myslíte, že víte, jak vypadá zuřivá vosa, pak věřte, že nevíte! Ještě chviličku a tu tiskárnu prohodím oknem!

A tak tu teď hladím klábosnici. Jen ať si tiskárna žárlí, zmetek!

...

Letošní srazík je opět 7. srpna, tentokrát přímo u Lentilky. Jupííí, odpadá bloudění po Praze. O tom loňském si můžete přečíst něco málo tady.

Mám v autě dvě, možná tři, volná místa. Můžu někoho pobrat cestou. Kde? Na trase Česká Lípa - Roudnice nad Labem - Beroun - Lentilka

...

Tak. Dopila jsem studené kafe a jdu opět přemlouvat tu protivnou tiskárnu. Pak hurá na odporné statistické výkaly výkazy a hned poté na uzávěrku, která má být na Kraji nejdéle v pondělí - tudíž raději zítra.

Vzhledem k číslu zápornému, které na mě haleká ve výsledovce, je tahle uzávěrka zřejmě uzávěrkou poslední.