Dnes je čtvrtek, zítra pátek

...šiju, šiju si kabátek.

Celý den jsem se v práci nezastavila. Celý den prší. Hlava mě bolí jako škopek a vysloveně jsem se těšila, až upadnu na židli a začtu se do vás, neb to je balzám na duši.

Jenže.

Tenisák smutní. James a Alenka mají prázdniny v pravém slova smyslu. Před dvěma týdny jsem psala Koblize. Neodpověděla. Tudíž to už neudělám. Contritus je unavená. David maká. Brumík renovuje byt. 

Čtrnáctiřádkové komentáře o tom, jak se "humálně vyhubyt", mě znechutily. V šestnácti letech by už člověk měl mít češtinu přece v malíku. Tím spíš ten, který jako kniha mluvit chce.

...

Obrázky u Slávka mě potěšily moc. Dechberoucí okamžiky. Vlci.

Hospodyňka, Lentilka, Furie, Sargo, Vilímci, Nena, Miládka... to jsou mé krabičky poslední záchrany! Úsměv. Pohlazení. Energie. 

Zlomený meč má bezva nápady. Jeho vtipy mě baví.

Jsem ráda, že jste. A že k vám mohu utéct. Schovat se. Načerpat energii.

...

Včera jsem šla opět mezi lidi. Ano. Na hřbitov. Tam vám je takový klid.

Jela i Prťavka Natálka, která má věčně špinavou pusu.

A tohle jsem fotila před chvílí. Jen jsem zase cukla.

Dobrou noc. Pěkné sny.