Lodycki

Tak dnes je to prý 96 let co Aurora si říhla. Takové pěkné číslo a na mě skočil bacil. V lékárně jsem nechala bezmála čtyři stovky za Coldrex a Strepfen. Děs.

...

V práci běs. A mluvit o tom nemohu. Cenzura.

...

Zemřela mi spolužačka. A taky pan Ten a Tamten. Kapku mě to vysosalo, proto to ticho.

Zkrátka, samá "pozitiva".

...

Ale!

I já mám svůj křižník Titanik a v něm své Sluníčko. Motivaci.

Jako ta Země okolo něho denně obíhám a obíhám.

I on je teď nemocný.

Včera jsem přišla z práce, patřičně vyzbrojená papírovými kapesníky natěšeně zalezla pod peřinu a ...klika cvakla, dveře letí, snacha vchází do dveří.

"Pohlídáte mi Pupíčka?"

Měla jsem na vybranou? Měla. Ale kdo by těm jeho očím a nataženým ručičkám odolal?

A tak jsme tam spolu usnuli. Teda on, já ne.

Lehl si mi na břicho a chrupkal. Špatně se mu dýchá, je taky nastydlý. 69 minut jsem ležela jako prkno, aby se neprobudil.

A bylo mi hezky.

Mazlit se! Mazlit se! Mazlit se!

...

Jo, a ten nadpis?

To když byl Filip malý, tak se jednou cachtal ve vaně ...sakriš, on mi zakázal o tom mluvit.

Hmm, jednou vám to stejně pošeptám. Znám se.

"A přesně za týden mi bude už jeden celý rok!"