Tak jsem dnes byla u obvodní. Vypsala mi žádanku a ráno jdu na krev. Z ordinace jsem byla v mžiku venku. Co tomu ovšem předcházelo, bylo o nervy!

Před rokem jsem si uvědomila, že s nepřítelem, s kterým bojuji devět let, sama nezmůžu už nic. Dala jsem tedy na radu své gynekoložky

Dnes jsou to dva roky. Dva roky, kdy mě předvolali k soudu nejvyššímu a napařili doživotí.

"Nestíhám, nestačím, nestihnu to, nesvačím" mohla bych citovat Kvapníka, leč bych se jen opakovala.

Smekám přede všemi, kteří se kdy vyšvihli do koňského sedla a nevzdali to. Uf. Dnes poprvé jsem na koni seděla i já. Sice jsem měla obavy, že se mu rozjedou nohy,

Ráno jsem u Lentilky četla o vlčici, o vlkodlaku. Stejně jako včera. Příběh to byl krásný, poutavě psaný. Smutný.

Minulý týden měla tchýně na návštěvě svoji tetu a neteř s dvěma malými kluky. Chvíli jsem s nimi nahoře klábosila i já. Maličko jsme popily, prohlížely staré fotky.

Venku mlha jak na pozemcích sira Charlese Baskervilla. Zima.