Minulý týden jsem byla u zubaře. Letos už po několikáté. Inu, tenhle rok je tak nějak celý trochu nakřivo. Plomba mi nesedla a tak jsem v křesle zubařském seděla i dnes. K radosti nás obou, samozřejmě.

Když jsem byla malá, běžel v televizi seriál Sedmnáct zastavení jara. O víkendu jsem fotila. A protože je použitelných fotek právě sedmnáct, napadl mě titulek Sedmnáct zastavení podzimu.

Někdy v dubnu jsem se tu zmínila o nehezkém zážitku, kdy měla má nejmladší sestra co do činění s kriminálkou. Ne, ne vlastní vinou! Od té doby uteklo skoro půl roku. Letí to, letí.

Ovšem takový rohlík, tvrdý rohlík, to je teprve něco! ... Né, bez obav, nešvihlo mi. Ještě ne. To mě jen dostaly poznámky Contritus v tomhle článečku. Poznámky o lízání!

Ať se juknu, kam se juknu, všude jsou články o dětech. A úžasné fotky. U Am je to dnes Jiříček. U Hospodyňky nejčastěji Anička. Valach ten se pyšní vnoučkem. Pavel zase kloučkem. James003 má nádherná dvojčátka s ještě nádhernějšími hláškami. No a u Koblihy a Tynushe se

Ve středu večer mi volala teta, ta slavná A domluvily jsme se, že než by mi všechno zdlouhavě vykládala po telefonu, bude lepší, když prostě ve čtvrtek ráno sednu do auta a přijedu.

Jak už jsem řekla, máme tu září. A mé děti, které už dávno nejsou malými, si zřejmě usmyslely, že podzim je ten správný čas přivést do domu i nové zvířátko. Minulý týden ve čtvrtek Filip přivezl fretku. Pár dní kousala, ale už je hodná. Chtěla jsem

Tento týden mě jeden z vás trochu rozhodil. Ne, nemám důvod ho jmenovat. Ani to není nutné, neb dotyčný je velice inteligentní a na stopro se v mých řádcích pozná.

Znáte mě. Říkám to, co mi slina na bříška prstů donese. Neumím lhát. A co hůř

Hele, hele. Helenka! A Hejnice. Město v Jizerských horách. Město, které je jedním z nejvýznamějších poutních míst v České republice. Město, ve kterém se nachází bývalý barokní františkánský klášter spojený s bazilikou Navštívení Panny Marie