Nikdy nemluvím vulgárně. Opravdu ne. To už musí být. A bylo! Dnes ráno tedy rozhodně. Když jsem oknem viděla tu padající hrůzu, podlomila se mi kolena. Vločky kalamitky se tiše sypaly na zem a s dopadem každé jedné se okolím nesl její výsměch lidu českému.

Tak jsem tomu zase dala. Čemu? Nastíním vám situaci.

On a Ona. Pohoda. Klídek. Těšení se. Pěkné chvilky. Orgasmus za orgasmem.

Už týden se mnou ráno co ráno jezdívá do práce opět Fanda. Už od středy slýchám v autě o pátku. Středa je dnem, který Fanda nazývá Malý pátek. Čtvrtek je Velký pátek. No a pátek je prostě Jupííí pátek.

Den co den, když tedy nejsem zrovna v nemocnici, pročítám všechny blogy ukryté pod rouškou "moji přátelé" a někdy, záleží na časoprostoru, se zatoulám na blogy "přátel

Tak dnes jen krátce. V práci blázinec. Krajský úřad zvažuje naši školu zrušit. Ale to není nic nového, to už jsem vám kdysi šuškla. A tak jsem celý den trávila nad nelogickými tabulkami a "cucala" si

Minulý týden jsem byla u zubaře. Letos už po několikáté. Inu, tenhle rok je tak nějak celý trochu nakřivo. Plomba mi nesedla a tak jsem v křesle zubařském seděla i dnes. K radosti nás obou, samozřejmě.

Když jsem byla malá, běžel v televizi seriál Sedmnáct zastavení jara. O víkendu jsem fotila. A protože je použitelných fotek právě sedmnáct, napadl mě titulek Sedmnáct zastavení podzimu.

Někdy v dubnu jsem se tu zmínila o nehezkém zážitku, kdy měla má nejmladší sestra co do činění s kriminálkou. Ne, ne vlastní vinou! Od té doby uteklo skoro půl roku. Letí to, letí.

Ovšem takový rohlík, tvrdý rohlík, to je teprve něco! ... Né, bez obav, nešvihlo mi. Ještě ne. To mě jen dostaly poznámky Contritus v tomhle článečku. Poznámky o lízání!