Toulavá kamera 18.03.2012
Miluju češtinu. Miluju hraní si se slovíčky. Netrvám na jazyce spisovném, to vůbec. Sama mluvím a píšu tak, jak hemisféry zavelí. Ale jsou věci, které mi vadí.
| posledních 16 hráčů |
čtvrtfinále |
semifinále |
finále |
| 16.03. | 17.03. | 18.03. | 18.03. |
Dnes a denně se setkávám se situacemi, kdy si uvědomím, že být sama sebou, být upřímná, bezelstná, milá, je v téhle době o hubu ústa. Člověk laskavý je podezřelý víc než člověk svině.
"Na rozdíl od vás, potápěčů, se nám paragánům ještě nestalo, aby nám tam nahoře někdo zůstal."
Ta věta mě natolik dostala, že se k ní vrátit musím. Obzvlášť proto, že je ta středa!
Posledních šest let jsem se denně mazlila se svou Nokií 6300. Byla jsem s ní nadmíru spokojená, přestože mi z ní hned, asi po měsíci používání, zmizela kalkulačka.
Robinson se ptá Pátka: "Pátku, chceš si hrát na doktora?"
Pátek: "Chci."
"Holky, likviduju knížky po tátovi. Nechcete nějakou?", zašvitořila dnes ráno kolegyně a mé radary se ztopořily, neb na knížky jsem já úchyl. Stejně jako na sluníčka či hrnečky.