Dušičky. Památka zesnulých. Tak proč si tak trochu nezafilozofovat, ne? Třeba o tom, o čem se spolu baví dvě ještě nenarozená mimina, dvojčata.
Mistrná migréna mileráda mixuje mizerné mišlenky. Mirabelková minerálka mírní mínění. Migréna míchá, míchá, minuty míjejí.
Jsem k.o. Jsem totálně vysosaná.Vzala jsem si tedy konečně dovolenou a jak říkává Márinka: "Chci spát, spát, spát až do jara. Jako medvěd."
Přijde Edita ke knězi a říká: "Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky. Jsou to samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
Onehdá jsem tu měla špetku moudra a kousek vtipu. Dnes o jednom z nich přemýšlím už od rána. Konkrétně o tomhle:
Včera jsem viděla zázrak. Tedy, abych byla přesnější - viděla a slyšela. A protože je dnes jednadvacátého a pátek k tomu, chci se o něj podělit s vámi.
Znáš mé jméno, ne můj příběh. Víš, co jsem udělala, ale ne, čím jsem si prošla.
Prší. Zima. Pošmourno. Není nad to si kapku rozproudit krev. A fantazii, to dá rozum!