A což teprve ta sexuální! Máte ji? Já ano. A k mé smůle ne právě malou. Stačí mi maličko a oheň je na střeše v klíně. Problém je, že stáhne-li se protějšek

"Chybí tady chlap. Chlap na práci." pronesla včera odpoledne moje tchýně, dvojnásobná to vdova, a mně naskákaly pupínky, neb jsem na tyhle vypočítavé, egoistické řeči fakt háklivá.

Tak jsem včera koupila další tři modřiny, spát šla už ve čtvrt na dvanáct a probudila se snad jen dvakrát. Klidná noc. O to veselejší bylo dnešní ráno. Inu, všechno je jednou poprvé.

"Jeden za všechny, všichni za jednoho!" láká ráno co ráno můj nezbedný Prostředníček ke hře ostatní ze svého týmu. Hrávají si často. A rádi. I večer. Vlastně pokaždé, kdykoli

O Božím hodu na mě z pod stromečku skočil bacil a řádí a řádí. Nečtu, nepíšu, ale o to víc na vás na všechny myslím. Pod peřinou pak na některé víc, ...to dá rozum.

Přestože jsem si nejméně už devětašedesátkrát řekla, že nebudu dělat služku, kmitám i nadále celých 69 minut v hodině. Nezastavila jsem se. Pořád si říkám: "Ještě tohle a tamto!"

Ty liško jedna podšitá, Prdelko moje bláhová (ta čeština je stejně úžasná, viď?), myslím na Tebe kudy chodím. Přísahám na holý pupík!

Tak se to konečně stalo! Po letech odříkání, po letech půstu, mi přesně před týdnem naprosto živočišně a beze studu vrazil mezi prsa své tvrdé péro!

Dnes! Pod mou peřinou. A to ne jen jednou! 

Středa. O sexu už dlouhá léta jen sním. S ním. A snění je to krásné, co si budeme vykládat. Občas mám sice nějaký ten telecí nápad, který zapůsobí rušivě,